O mých slabinách a trapasech už víte. Teď zbývá odhalit i tu druhou stranu mince - pracovitost a vytrvalost.
Můj časový harmonogram byl dynamický. Vlastně mi vyhovovalo, že se pořád něco děje. V pondělí, když jsem neučila, jsem řídila vlastní podnikání. Úterý - čtvrtek jsem byla od rána do noci na fakultě a páteční dopoledne jsem měla chvilku sama na sebe. Abych se o ni nenechala připravit nikým ani ničím, napsala jsem si do diáře velký krycí tučný nápis OSHY (zkratka krycího názvu "osobní hygiena" aneb schůzka sama se sebou a prostor na výplach hlavy). O víkendech jsem se věnovala přípravám na další výuku a doděláváním všech restů. Všem svým obchodním partnerům a manažerům ze svého podnikání, pro které jsem předtím dělala první a poslední jsem vysvětlila, že pokud se se mnou chtějí vidět, musí se mi přizpůsobit - a najednou to šlo! :) Efektivita z nouze funguje!
Nejmíň času mi zbylo na organizování vlastní svatby a přesto jsem se vdala :) Kdo už svatbu měl, tak ví, že všechno stejně v termínu vypadá jinak. A tak mě zpětně ani nemrzí, že jsem vybíráním ubrousků nestrávila týden.
Když se podívám úplně do detailů, tak den začínal brzy. Vstávala jsem v 5:30. Chodila spát kolem půlnoci. I přesto se tělo pravidelně probouzelo odpočaté a čilé již před budíkem. Zázrak? Do 7 jsem měla prostor se nachystat (vysprchovat, namalovat, vyžehlit si oblečení, nasnídat se, letmo vyřídit emaily), poté (často s telefonem na uchu) jsem vyjížděla směr fakulta. Za celý den jsem měla dvě 10 minutové přestávky, které často pohltila konverzace se studenty, tak se divím, že jsem v 21:30 h při opuštění školy trefila domů. Stálo mi to za to? Ano. Bylo to náročné, ale dávalo mi to obrovský pocit důležitosti.
Po cestě na parkoviště jsem vstřebávala dojmy a pravidelně vysílala DÍKY svému tělu - hlavně nohám, že mě nesou
a podrží celý den stojmo v botách na podpatku. Poté hlavě že jí to pálí a nakonec vnitřní dušičce komentář
"moc si Tě vážím". Nikdo kolem mě moc nevěděl, co dělám a jak se cítím, takže jsem si to uznání musela dát sama.
Můj časový harmonogram byl dynamický. Vlastně mi vyhovovalo, že se pořád něco děje. V pondělí, když jsem neučila, jsem řídila vlastní podnikání. Úterý - čtvrtek jsem byla od rána do noci na fakultě a páteční dopoledne jsem měla chvilku sama na sebe. Abych se o ni nenechala připravit nikým ani ničím, napsala jsem si do diáře velký krycí tučný nápis OSHY (zkratka krycího názvu "osobní hygiena" aneb schůzka sama se sebou a prostor na výplach hlavy). O víkendech jsem se věnovala přípravám na další výuku a doděláváním všech restů. Všem svým obchodním partnerům a manažerům ze svého podnikání, pro které jsem předtím dělala první a poslední jsem vysvětlila, že pokud se se mnou chtějí vidět, musí se mi přizpůsobit - a najednou to šlo! :) Efektivita z nouze funguje!
Nejmíň času mi zbylo na organizování vlastní svatby a přesto jsem se vdala :) Kdo už svatbu měl, tak ví, že všechno stejně v termínu vypadá jinak. A tak mě zpětně ani nemrzí, že jsem vybíráním ubrousků nestrávila týden.
Když se podívám úplně do detailů, tak den začínal brzy. Vstávala jsem v 5:30. Chodila spát kolem půlnoci. I přesto se tělo pravidelně probouzelo odpočaté a čilé již před budíkem. Zázrak? Do 7 jsem měla prostor se nachystat (vysprchovat, namalovat, vyžehlit si oblečení, nasnídat se, letmo vyřídit emaily), poté (často s telefonem na uchu) jsem vyjížděla směr fakulta. Za celý den jsem měla dvě 10 minutové přestávky, které často pohltila konverzace se studenty, tak se divím, že jsem v 21:30 h při opuštění školy trefila domů. Stálo mi to za to? Ano. Bylo to náročné, ale dávalo mi to obrovský pocit důležitosti.
Po cestě na parkoviště jsem vstřebávala dojmy a pravidelně vysílala DÍKY svému tělu - hlavně nohám, že mě nesou
a podrží celý den stojmo v botách na podpatku. Poté hlavě že jí to pálí a nakonec vnitřní dušičce komentář
"moc si Tě vážím". Nikdo kolem mě moc nevěděl, co dělám a jak se cítím, takže jsem si to uznání musela dát sama.
Při učení jsem z počátku byla hrozně sevřená, nervozní a vyplašená. Vyzkoušela jsem si pocit, že mě přepadl strach
s otázkou "Co tady vůbec dělám?" nebo "Jsem na to dostatečně kompetentní?" Když se ovšem překulila polovina semestru a já viděla, že jdeme do finále a počet hodin se krátí, přehodila jsem výhybku a začala si užívat každou minutu, kterou můžu strávit s tou prima partou kluků. Hodiny pro mě byly dobrodružstvím a přívalem energie.
Objevila jsem perpetuum mobile
Bylo to náročné období, ale věřte mi, že bych ho nikdy nevymazala z pokladnice svých vzpomínek. Lidi chtějí zažívat pocit důležitosti a ten přichází, když děláte to, co Vás baví a máte prostor se tomu věnovat celou svou duší. Kdo z Vás někdy slyšel o stavu "flow", tak přesně ví, co mám na mysli. Stav plynutí, kdy děláte na maximum a všechno jde samo. Jako jízda z kopce. Dá se to připodobnit k objevu perpetuum mobile. Spalujete svoji energii do výkonu
a zároveň ji svým naplněním z práce vytváříte. A ještě něco. Objevíte, že Vaše tělo a mysl je úžasná schránka. Jste stavěni na mnohem víc, než vůbec tušíte a dokážete si představit.Potenciál, možnosti, hmota, vnitřní síla nebo super schopnosti -nazvěte to jakým jazykem chcete, ale je to ve Vás a čeká. Teprve až to budete potřebovat, naučíte se to používat. Když to není potřeba, často není vidět.
s otázkou "Co tady vůbec dělám?" nebo "Jsem na to dostatečně kompetentní?" Když se ovšem překulila polovina semestru a já viděla, že jdeme do finále a počet hodin se krátí, přehodila jsem výhybku a začala si užívat každou minutu, kterou můžu strávit s tou prima partou kluků. Hodiny pro mě byly dobrodružstvím a přívalem energie.
Objevila jsem perpetuum mobile
Bylo to náročné období, ale věřte mi, že bych ho nikdy nevymazala z pokladnice svých vzpomínek. Lidi chtějí zažívat pocit důležitosti a ten přichází, když děláte to, co Vás baví a máte prostor se tomu věnovat celou svou duší. Kdo z Vás někdy slyšel o stavu "flow", tak přesně ví, co mám na mysli. Stav plynutí, kdy děláte na maximum a všechno jde samo. Jako jízda z kopce. Dá se to připodobnit k objevu perpetuum mobile. Spalujete svoji energii do výkonu
a zároveň ji svým naplněním z práce vytváříte. A ještě něco. Objevíte, že Vaše tělo a mysl je úžasná schránka. Jste stavěni na mnohem víc, než vůbec tušíte a dokážete si představit.Potenciál, možnosti, hmota, vnitřní síla nebo super schopnosti -nazvěte to jakým jazykem chcete, ale je to ve Vás a čeká. Teprve až to budete potřebovat, naučíte se to používat. Když to není potřeba, často není vidět.
Za první honorář jsem si sice nekoupila tričko se Supermanem, nýbrž značkové lodičky (černé kožené).
Nicméně, jako by symbolizovaly to stejné - "Teď jsi opravdový hrdina! "
Nicméně, jako by symbolizovaly to stejné - "Teď jsi opravdový hrdina! "
Etapa lektorování je téměř za námi. :o)
Co mě potkalo na cestě kouče dál, si můžete přečíst už tento týden. Děkuji za Vaše LIKE.
Barča Klang
Co mě potkalo na cestě kouče dál, si můžete přečíst už tento týden. Děkuji za Vaše LIKE.
Barča Klang